 |
 |
Fetální alkoholový syndrom
Q86
Fetální alkoholový syndrom je specifická klinická jednotka, vzniklá konzumací etylalkoholu (etanolu) těhotnou ženou. Etylalkohol je prokázaný teratogen, který nepříznivě ovlivňuje vývoj plodu – a to po celou dobu těhotenství. Syndrom popsali jako samostatnou klinickou jednotku Američané Jones a Smith roku 1973.
Příčina
Příčinou fetálního alkoholového syndromu je etylalkohol. Většina případů fetálního alkoholického syndromu vzniká u matek, které pijí častěji větší množství alkoholických nápojů. Teratogenně ovšem působí i jednorázový příjem většího množství alkoholu (večírek, oslava). Navíc neexistuje všeobecně uznávaná "bezpečná dávka alkoholu" v těhotenství – proto je nejlepším doporučením pro všechny těhotné nepít alkohol vůbec. Z tohoto pohledu je problematických hlavně několik prvních týdnů těhotenství, kdy žena o své graviditě často ani neví. Etylalkohol však působí patologicky po celou dobu gravidity, nejen v prvním trimestru.
Klinický obraz
Fetální alkoholový syndrom je charakterizován řadou projevů, k nejvýznamnějším z nich patří:
- Růstová retardace plodu (novorozenci jsou většinou hypotrofičtí, poruchy růstu často přetrvávají i v dětství, postižené děti celkově neprospívají)
- Typická kraniofaciální dysmorfie (různý stupeň mikrocefalie, hypoplastická maxilla, vyhlazené philtrum, plochá střední část obličeje)
- Poškození CNS (různý stupeň mentální retardace, kognitivní poruchy, poruchy chování)
- Další přidružené abnormality, různé strukturní vrozené vady, vrozené vady srdce atd.
Konzumace alkoholických nápojů v těhotenství může vyvolat i izolované poškození CNS nebo srdce, bez klasických dysmorfických projevů. Rovněž může způsobit rozvoj alkoholové závislosti u plodu. Tyto případy se pod diagnózu dysmorfického fetálního alkoholového syndromu nezahrnují.
MKN-10 klasifikace
(viz Přehled kapitol, podkapitol a skupin MKN-10)
- Q86.0 Alkoholový syndrom plodu (dysmorfní)
